Novinky

Morkovice B - TJ Počenice-Tetětice 8:0 (3:0)

Kalich hořkosti jsme si na hřišti postupujících Morkovic vypili až do poslední kapky. Výsledek vypadá hrozivě a ten, kdo utkání osobně neviděl, jen těžko uvěří a možná mě bude podezírat z příliš dlouhého pobytu na slunci, že dění na hrací ploše by mnohem více odpovídalo skóre někde kolem 8:5. Ostatně podobně zápas po jeho skončení hodnotil i trenér domácích.

Hra v poli i celkový počet gólových příležitostí byly poměrně vyrovnané. My jsme však znovu doplatili na bolesti, které nás provázely prakticky celou sezónu: neproměňování vyložených šancí, herní naivitu a nedisciplinovanost v klíčových momentech.

Zvláště citelná se nejen v tomto utkání ukázala absence brankáře Haráska, který je základním stavebním kamenem našich ambicí a v současné chvíli je pro nás v podstatě nenahraditelný.

Kapitola letošní sezóny je pro nás dopsána hodně ponižujícím písmem. Fanouškům však slibuji, že během léta napneme všechny síly k tomu, aby na podzim vyběhlo na hrací plochu jiné mužstvo: pevnější, odpovědnější a s odlišným mentálním nastavením.

Morkovicím gratuluji k postupu. I. B třídu si kluci zaslouží.

Hodnocení sezóny 2025/2026 – 8. liga KM / II. třída mužů
Stanislav Juřena, kapitán TJ Počenice – Tetětice

Sezóna 2025/2026 pro nás byla mimořádně poučná. Výsledkově ji nelze hodnotit černobíle: základní část jsme zvládli se ctí, nadstavba o titul nám naopak otevřeně ukázala rozdíl mezi námi a aktuální špičkou soutěže. Po dvaceti kolech jsme obsadili 5. místo se ziskem 26 bodů a skóre 47:45, v nadstavbové části o titul jsme obsadili šestou příčku. V kontextu výrazné obměny kádru, změny trenéra a odchodů několika rozdílových hráčů šlo o ročník se solidním základem, ale bolestivým závěrem.

Podzim byl obdobím hledání nové identity. Po odchodu Michala Ordoše, konci Ondřeje Jiříka a oslabení o Zdeňka Přikryla jsme ztratili značnou část produktivity, herní kvality i přirozené hierarchie v kabině. Přesto jsme dokázali odehrát řadu dobrých utkání, bodovat s kvalitními soupeři a držet se v klidném středu tabulky. Mužstvo v této fázi ukázalo charakter, soudržnost a schopnost reagovat na složitou situaci.

Jarní část začala nadějně. Vítězství ve Skašticích, bod ze Střílek a některé pasáže dalších zápasů naznačily, že tým má potenciál. Postupně se však výrazněji projevily naše limity: úzká soupiska, nepravidelná tréninková docházka, nedůslednost v osobních soubojích, neproměňování šancí a výpadky koncentrace. V řadě utkání jsme byli soupeřům v poli vyrovnaní, ale rozhodovala efektivita, disciplína a schopnost zvládat klíčové momenty.

Samotná základní část splnila očekávání. Udrželi jsme se v horní polovině soutěže, zvládli několik důležitých zápasů a vytvořili si pozici pro nadstavbu o titul. Ta však byla tvrdou konfrontací s realitou. Zápasy proti Hulínu, Morkovicím, Němčicím, Střílkám a Břestu odhalily rozdíl mezi námi a nejlepšími mužstvy soutěže. Nešlo pouze o výsledky, ale především o opakující se problémy: slabší fyzický fond, nižší intenzitu hry, ztrátu organizace po inkasovaných brankách a nedostatek kvality v rozhodujících fázích.

Nejlepším střelcem mužstva se stal Štěpán Novotný, který za sezónu vstřelil 13 branek a spolu s Ospalíkem patřil k našim nejnebezpečnějším hráčům směrem dopředu. Z individuálních výkonů chci dále vyzdvihnout Reného Haráska, Jiřího Klabala a Ondřeje Kunčara. Harásek nás v mnoha utkáních držel nad vodou a jeho absence v závěru sezóny byla mimořádně citelná. Klabal potvrdil roli lídra, který dokáže tým podržet výkonem, důrazem i přístupem. Kunčar patřil k nejstabilnějším hráčům sezóny, byl důležitý v defenzivě, rozehrávce i organizaci hry.

Poděkování patří všem hráčům, kteří sezónu odpracovali i v období, kdy se nedařilo. Děkuji trenérovi Zdeňku Přikrylovi staršímu, jenž převzal mužstvo v náročné fázi a musel řešit přestavbu prakticky za pochodu. Stejně tak děkuji vedení klubu v čele s Ondřejem Lejsalem za práci, která často zůstává mimo hlavní pozornost, ale je pro fungování oddílu zásadní.

Velké díky patří našim fanouškům za podporu během celé sezóny. Zvláště závěr ročníku nebyl jednoduchý, a o to více si vážíme každého, kdo při nás zůstal. Poděkování náleží také obci, panu starostovi a všem lidem, kteří se starají o areál, zázemí, organizaci zápasů, občerstvení, propagaci i každodenní chod klubu.

Právě díky této práci máme dnes podmínky, které nejsou samozřejmostí. Ještě před několika lety jsme hráli na tvrdém a hrbolatém hřišti, dresy si prali svépomocí a na údržbě areálu se podíleli vlastníma rukama. Dnes je klub v mnoha ohledech o kus dál. O to více bychom si jako hráči měli uvědomit, že komfort a servis nejsou nárok, ale závazek. I ve fotbalovém světě platí, že bez práce nejsou koláče. Účast na tréninku, odpovědný přístup a základní životospráva před víkendovým zápasem nejsou nadstandard, ale minimum, bez kterého se tým nemůže posouvat.

Máme na čem stavět, ale ještě více máme co napravovat. Pokud chceme být znovu silnějším a konkurenceschopnějším mužstvem, musí léto přinést jasnou reakci: doplnění kádru, pevnější hierarchii, pravidelnější trénink a větší odpovědnost každého z nás.

Tato sezóna nebyla neúspěchem, ale varováním. A právě podle toho, jak na něj odpovíme, se bude odvíjet další kapitola počenského fotbalu.

Na závěr si dovolím citát připisovaný Pelému, který podle mého názoru přesně vystihuje cestu, po níž bychom měli jít nejen na sportovních kolbištích:

„Úspěch není náhoda. Je to tvrdá práce, vytrvalost, učení, oběť a hlavně láska k tomu, co děláš.“